Přednáška o rekonstrukci schodiště ve věži kostela ve Veselí nad Moravou
diskuse začala přednáškou...
Dramatické okamžiky ze stavby kláštera Servitů ve Veselí nad Moravou, ing.arch. Ondračka Ivo
Zpěvárna Farního úřadu Veselí nad Moravou, 12.2.2010, 19.00 - 20.00
Tato přednáška vznikla z práce - návrhu řešení havarijního stavu dřevěných konstrukcí ve věži bývalého kláštera Servitů, kterou jsem mohl udělat pro Římskokatolickou farnost Veselí nad Moravou. Tato práce byla velmi vzrušující, téměř detektivní - jako bychom navazovali na práci part řemeslníků - zedníků a tesařů, kteří ze stavby odešli před 278 lety a pokusili se dnes, s využitím všech vymožeností techniky i lidského důvtipu pokračovat dál. Do práce se musela zapojit řada odborníků - památkářů, statika specializovaného na schodiště, techniků - truhlářů i zámečníků. Otevřela se zde možnost na části stavby pokračovat v původním záměru zakladatelů kláštera. Vše je připraveno k realizaci záměru opravy schodiště - pokud se podaří pro ni nalézt finanční prostředky.
Tato přednáška se zaobírá stavbami, staviteli a sponzory. Cílem je ukázat, že mimo stále potřebné peníze a moc do hry vstupuje více okolností - třeba úmysly a záměry hlavních aktérů nebo přízeň doby. Často se stává, že vše je nakonec trochu jinak - ale vše nedokončené je pro nás příležitostí zúčastnit se dávno započatých dějů.
skutečnost nás vždycky překvapí...
proto Vám chci ukázat obrázek kostela z Ameriky, vypadá úplně obyčejně, ale přesto je s ním a především s jeho schodištěm spojený příběh, který si místní vypráví po staletí...
tento příběh jsem dostal náhodou e-mailem, autor neznámý
letecká fotografie kláštera - budeme se pohybovat v prostoru dvou schodišť v jižní věži - dolního a horního - označené červenými kroužky.
fotografická prohlídka řešených prostor - vstup z ambitu do dolního schodiště.
za dveřmi - první stupně dolního schodiště. Jedná se o cihelnou půlklenbu, na které jsou osazeny dřevěné stupnice schodiště které spirálovitě stoupají do patra.
pohled do schodišťového prostoru - z vrchu. Do klenby se stavitelům podařilo vložit i mezipodestu před dveřmi do chodby patra.
pohled do schodišťového prostoru zespod - světlý kroužek ve středu je lucerna
venkovní pohled (z rajského dvora kláštera) na lucernu schodišťového prostoru - je to malá věžička mezi věží a hlavní lodí kostela
přesto, že dolní schodiště je jen pomocným komunikačním prostorem, byla mu při návrhu i stavbě věnována velká pozornost
a nyní vstoupíme do dalšího schodišťového prostoru - který ale už na první pohled zůstal nedokončen. Jen podle detailů stavby si můžeme domýšlet záměr tvůrců. Schodišťový prostor je zaplněn dřevěnými podestami a žebříky, na zdech jsou viditelné spirálové výstupky.
4 řezopophledy do schodišťového prostoru - v dolní části vidíme dveře do nižšího schodiště, po několika stupních a dolní podestě se dostaneme ke dveřím na kůr. U nich je nástup na první žebřík., kterým se dostaneme k velkému oknu a na první podestu. Druhým žebříkem vystoupáme na druhou podestu. Před námi je klenutá nika , kde je vidět založení kleneb. Třetím žebříkem vystoupíme na třetí podestu a z ní vede žebřík do půdy. Strop schodišťového prostoru je tvořen mohutnými trámy a dřevěným stropem.
a nyní tento prostor projdeme na fotografiích - stojíme na dolní podestě a díváme se zespod na první podestu a druhý žebřík. Vidíme pečlivě provedené zdivo se šikmým ozubem a nepravidelně naskládáme (zřejmě co nejrychleji) trámy i prkna dřevěné konstrukce. Dva hlavní trámy se vějířově rozbíhají z parapetu okna do kapes ve zdi - otvory nejsou dále upravovány.
teď jsme se zaklonili více - a nad hlavou máme druhý žebřík a druhou podestu.
obrátili jsme se o 180 stupňů - a díváme se na zazdění velkého otvoru s dveřmi na kůr - očividně zde pracovala jiná zednická parta než na hlavních zdech (nebo parta s jiným vedením) - spěchali, rychle zazdili otvor, spáry již nezapravovali, přesto je tato vyzdívka také z doby výstavby kláštera
díváme se na horní část vyzdívané zdi, původně zde mohl být plánovaný velký otvor s dveřmi a prosklením -alespoň tak lze soudit podle toho, že boky byly celé omítnuté, nahoře je vidět provizorní vsazení trámu na kterém leží horní konstrukce druhého žebříku a druhá podesta.
malebný snímek první mezipodesty zvrchu, osvětlené velkým oknem, je vidět prošlapané desky i navýšení nástupu na druhý žebřík- možná, že žebřík byl kratší a bylo třeba jej vypodložit. Vhledem k různorodosti použitého tesařského materiálu je možné, že trámy, prkna i žebříky byly využity z pomocných konstrukcí ze stavby celého areálu.
jsme na druhé podestě - detail výklenku pro nosnou konstrukci lešení na horní část věže - je to velmi pečlivě provedený stavení detail, kapsa je zakryta placákem.
stále na druhé podestě - detail jiné kapsy pro nosnou konstrukci horní části lešení - opět s kamenným překladem
druhá podesta - výklenek ve zdi ukazuje náročný zednický detail založení kleneb - je vidět jak se poměrně tenké cihly střídají v kladení po třech šárech.
čtvrtý žebřík - detail zubu času na konstrukci žebříku
detail trámové konstrukce zastropení schodišťového prostoru - je vidět že zdivo pod trámy bylo vyzdíváno později, nebylo zapraveno jen narychlo, konstrukce byla na některým místech jen podepřena dřevěnými sloupky
jiný detail trámové konstrukce zastropení schodišťového prostoru - je vidět narychlo vyzděný pilířek a dřevěné podpory konstrukce podlahy
čtvrtý žebřík - celkový pohled - je zřejmé že šroubovicově vedený ozub se napojuje přímo do dřevěných konstrukcí stropu
detail zvonové stolice našeho kostela - dřevěná konstrukce je zdobená, z mohutných dubových trámů (jejich dolní část jsme viděli zespodu).
detail zvonové stolice jednoho ze stavebních vzorů - kostela sv. Petra ve Vídni (pramen swww. peterskirche.at) - naše stolice ve Veselí je výrazně velkorysejší.
panoramatický pohled na žebříky ve schodišťovém prostoru - pohled z první podesty na druhý, třetí a čtvrtý žebřík - je vidět doplňovanou dřevěnou konstrukci a ozub zdiva šroubovitě procházející prostorem
panoramatický pohled z první podesty - světlým pásem je zvýrazněný průběh šroubovice
pohled na jiné - realizované šroubovicově točené klenebné schodiště, klášter ..., www.
schématický řez - rekonstruovaný původní záměr věží a schodiště - ke zvonům vede vyzděné šroubovitě točené schodiště, obdobné jako ve spodní části, vlastní zvony jsou výše, věž má obvyklé barokní cibule
skutečný stav věže
dnešní pohled na věže (foto ..)
pravděpodobně původní záměr věží - rekonstrukce vznikla srovnáním podobných staveb ve kterých se angažovala rodina sponzorů kláštera (tj. "co tehdy bylo v módě")
opět - pro připomenutí - dnešní stav věží
výsledky průzkumu - ve věži probíhaly práce dvěma různými způsoby (jakoby zde byly dvě odlišné party zedníků (a tesařů)) - jedna pracovala pečlivě a s rozvahou, s velkým důrazem na celkovou kompozici i detail, druhá pracovala velmi rychle (až chvatně) s cílem co nejrychleji ukončit stavbu. Do první etapy patří všechny práce z dolního schodiště, zdivo druhého schodiště včetně spirálového výklenku pro rotační klenbu ale i zvonová stolice. Do druhé etapy patří zazdění otvoru mezi kůrem a schodištěm, podezdívky trámů zvonové stolice, dřevěné konstrukce, žebříky a podesty. Tomuto rozdělení prací odpovídá i architektonické hodnocení celého areálu - jedna část - především kostel (ke kterému můžeme přiřadit i podzemní kryptu, studnu) se řadí k nejvýznamnějším stavbám moravského baroka, zbývající část - klášter - je hodnocena jako půdorysně velkorysá, ale jinak běžná barokní stavba.
nyní se pojďme k pramenům co víme o zakladatelích kláštera, jejich světě a snech
sponzoři pocházeli z významné rodiny moravské drobné šlechty - Želeckých z Počernic. V době blízké stavbě kláštera se proslavil Jan Želecký, jeden hrdinů obrany Brna proti Švédům (pak velitel Cimburka). Jeho syn Norbert byl 30 let opatem premonstrátského kláštera na Hradisku u Olomouce a významně se zasadil o obnovu kláštera podle nového barokního konceptu (klášter byl úplně zničen Švédy) - za jeho éry se postavilo severní křídlo, hlavní věž, připravil koncept prelatury, a byly vybudovány další významné barokní stavby v klášterních majetcích - především poutní místo sv. Kopeček Pro nás jsou významní jiní vnuci Jana Želeckého - Maxmilián František a Jan Felix. Maxmilián se věnoval dvorské službě a protože neměl děti značnou část svého majetku společně s manželkou věnoval právě založení kláštera servitů ve Veselí. Jeho bratr Jan Felix se stal knězem, studoval na římském Germaniku, pak se stal sídlením kanovníkem v Olomouci a proboštem v Kroměříži. Manželé Želečtí i Jan Felix se stali zakladateli kláštera Servitů.
Jeden z nejvýznamnějších vzorů - Peterskirche, Vídeň - kostel má i podobnou velikost fota www. peterkirche.at
Peterskirche - pohled z kůru - velmi připomíná veselský kostel
Peterskirche - pohled z ulice - samozřejmě vzorů by se dalo nalézt mnohem více
Peterskirche - pohled do kopule - možná podobně měla vypadat i kopule veselského kostela
Peterskirche - pohled na kůr
nyní budeme sledovat jak běžel čas stavby a na co zrovna byly peníze..
v roce 1714 byli do Veselí uvedení Servité, ale stavba kláštera začala zřejmě až kolem r. 1717, kdy zemřel Maxmilián a bylo jasné že nebude mít dědice. Jeho Veselské panství přechází na vzdáleně spřízněnou šlechtu Choryňských, (František Choryňský byl blízký přítel Jana Felixe) ale s podmínkou, že Choryňští budou nakládat majetkem až po smrti Maxmiliánovy manželky a bratra Jana. Ovšem majetek byl ochuzen o velkorysé fundace vložené do kláštera, které ještě byly rozšířeny o Janovy fundace. V této době nebylo již možné darovat peníze přímo klášteru (blížila se doba Josefinských reforem) a proto se dalo stavět převážně jen z výnosu fundací. A tak se 14 let stavělo pomalu a pečlivě - až do r. 1731, kdy umírá Jan (pár měsíců po smrti bratrovy manželky) a panství se fyzicky ujímají Choryňští. Jan krátce před smrtí ještě podepisuje účty za zvony kláštera. Chorynští se ujali panství, které ovšem bylo výrazně ochuzeno majetek vložený do kláštera - takže již další dary klášteru nedávali, celý areál byl rozestavěný, nejvíce byla dokončena hrubá stavba kostela, chyběly již jen střechy věží. Klášter se ale nedal užívat a stávající tempo výstavby by nasvědčovalo ještě velmi dlouhé době výstavby. V tomto okamžiku se servité rozhodli zadlužit a za každou cenu co nejrychleji a co nejjednodušeji klášter dokončit - a za rok a půl je areál dokončen tak, aby se dal řádem užívat - což reprezentuje druhou etapu výstavby. Zajímavý detail dokládá tento zlom, který jsme mohli vidět na fotografiích - do nedokončených věží byly vloženy hotové zvonové stolice a zvony z dotace, ale již byly již uloženy narychlo na vyzděné pilířky a dřevěné sloupky, a zřejmě také níže než se původně plánovalo - protože točité schodiště by dnes končilo právě ve zvonové stolici.
opět se vracíme k první otázce našeho příběhu - byly zde peníze, moc i síla a přesto se nepodařio záměr zrealizovat - ale zůstal v podstatě rozestavěný stavební záměr A právě napětí mezi oběma etapami, které jsme sledovali ve fotografiích mnoha detailů na stavbě i viděli na časovém harmonogramu je možná tím nejzajímavějším, co stavba kláštera může návštěvníku nabídnout. Právě rozpor mezi touhou, snem a realitou může - pokud bude zpřístupněné návštěvníkovi - dát stavbě větší hloubku, než kdyby byla zcela dokončena.
tak jak to dopadlo se stavbou kláštera, dopadlo to i s jeho dalším trváním, po několika desítkách let letech provozu byl zrušen Josefem II, majetky kláštera byly zestátněny, kostel zůstal farnosti Veselí. Ovšem pro tuto farnost se stal i kostel velkým břemenem - už přes staletí pokud se podaří nasbírat a dokončit jednu opravu, na druhém konci se zase může začít znovu, možná že celý areál stále čeká na svůj plný život
i my se můžeme dnes zapojit do tohoto dění, protože je nutné řešit rekonstrukci nebo výměnu dřevěných schodišť ve věži a můžeme se do ní zapojit několika způsoby.
na obrázku je schematický řez původním záměrem výstavby věží - schodiště vede do prostoru zvonice, zvony i se stolicemi jsou výše,
a toto je nový návrh - schodiště sleduje původní stoupání, velikost i směr - ale jen to jen konstrukce zakotvená do zdi, lehká dřevěná - na první pohled moderní, která ale dává tušit původní záměr kleneb (ve srovnání se spodním schodištěm), zdivo zůstává nedokončeno, je jen očištěno tak aby byl jasná nedokončenost původního prostoru.
opět se díváme do věže - světlým pásem zvýrazněná šroubovice schodiště
a idea návrhu schodiště- vložit nový truhlářský výrobek schodiště, co nejsubtilnější, vzdušný, vyvolávající pocit vznášející se konstrukce ve staré věži
řez novým návrhem včetně vnitřního zábradlí a malého kovového schodiště přímo ke zvonům
dolní část řezu nového návrhu- je vidět dřevěná bočnice vnitřní a vnější
střední část řezu nového návrhu
půdorys - dolní část schodiště - u každého stupně jsou ocelové kotvy do zdiva - podesta před dveřmi na kůr
detail konstrukce nového schodiště - ocelové kotvy do zdiva jsou napojeny na podstupnice, do kterých jsou vloženy stupně truhlářským spojem - rybinou. 
půdorys kotevní stupňů - stupně jsou odsazeny cca 200 mm od zdi, ocelové kotvy jsou přišroubovány k dřevěným podstupnicícm
půdorys kotvení schodiště - před výklenky probíhá ocelová trubka
na kterou jsou navařeny plechy konzol
schéma zatížení a deformací vzájemně spolupůsobícího schodiště
ukázka zábradlí - jednoduchý kovový prvek dvakrát lomený
detail stávající zdiva - zvětralá malta
detail návrhu úpravy zdiva - jen jsou zamazány spáry, ale zůstává vidět pečlivost kladení cihel - učebnice stavby věže
tato prezentace čerpala z průzkumu, zaměření stávajícího stavu a srovnání výsledků se známými prameny. Pokud by se detailně šlo do pramenů, daly by se zkontrolovat účty ze stavby a stavební stav
i Vy se dnes můžete zapojit do tohoto procesu - nebo jen příspěvkem do diskuse, která následuje
